Úvodem k 2. číslu Technologia artis mi dovolte stručně uvést několik faktů k situaci, za které Archiv historické výtvarné technologie vznikal. Chaotické změny ve struktuře památkové péče v 80. letech, prosazované neodborníky direktivním politickým tlakem, byly motivovány mj. snahou o redukci památkového fondu, jeho exploataci výprodejem do zahraničí nebo politickoekonomicky motivovanými výstavami. Jejich důsledkem bylo i jeho ohrožení a degradace nekvalifikovanou dílenskou restaurátorskou prací laiků. Těmto záměrům byl přizpůsoben i nevyhovující Zákon 20/87 Sb. o památkové péči.

Existenční ohrožení podstaty oboru mělo i své kladné stránky – stmelilo restaurátory a přinutilo je vystoupit proti nevyhovujícímu zákonu 20/87 Sb. o památkové péči, formulovat jasně profesionální etické zásady, stanoviska i požadavky praxe, a s ostatními odborníky formulovat posléze i konkrétní legislativní návrhy k ochraně kulturního dědictví.

Byla založena Asociace restaurátorů, sdružující výtvarné umělce restaurátory v rámci Unie výtvarných umělců UVU. Její členové se podíleli na přípravě nového zákona o památkové péči, který je připraven k projednání ve vládě, a vytvořili návrh Restaurátorské komory, která jako profesní sdružení bude zajišťovat odborný a kvalifikovaný výkon restaurátorské péče o kulturní dědictví.

Vedle snahy o vytvoření legislativních záruk ochrany památek považuji za nejdůležitější kroky, směřující k prohlubování odbornosti výkonu samotné restaurátorské profese. Prvním předpokladem je vytvoření specializovaného vědeckého a technického pracoviště pro obor restaurování výtvarných uměleckých děl při Akademii výtvarných umění (nejlépe ve spolupráci s Národní galerií), které se bude podílet na prohloubení výuky posluchačů seznámením s nejmodernějšími metodami průzkumu, dále bude provádět aplikovaný výzkum, vedený potřebami praxe, ověřovat nové technologie a materiály a zajišťovat servis pro širokou restaurátorskou praxi. Tento projekt restaurátorské školy AVU a Asociace restaurátorů (AR) se setkal s podporou ministrů školství a kultury, Národní galerie i Státního ústavu památkové péče.

Neméně významným krokem je vytvoření informativního centra oboru, které bude soustřeďovat a publikovat výsledky současných vědeckotechnických poznatků i výsledky konkrétních restaurátorských prací v AHVT při AVU. Spolupráce Akademie výtvarných umění, Národní galerie, Asociace restaurátorů a Ústavu dějin umění dává předpoklad kvalitní funkce zázemí oboru i ve spolupráci se zahraničními institucemi.

Založení Archivu historické výtvarné technologie lze považovat za základní krok k prohloubení informovanosti i k adekvátní prezentaci výsledků české restaurátorské školy, v duchu základů prozíravě položených profesorem B. Slánským. Za založení AHVT a vydání prvních dvou jeho ročenek patří dík všem členům redakční rady, přispěvatelům i zúčastněným institucím, ale především neúnavné aktivitě výkonného redaktora akad. malíře Antonína Nováka.

Lze jen doufat, že počáteční obtíže, spojené se založením AHVT a s realizací jeho ročenky, ale i s prosazením Restaurátorské komory, požadavkem garance kvality restaurátorské práce licencí, a s prosazením legislativního zajištění ochrany památek novým zákonem, se podaří brzy vyřešit a kolektiv restaurátorů, historiků umění i odborníků ostatních participujících profesí se pak bude moci s plnou intenzitou a každý na svém poli svorně věnovat pouze odborné práci.

  autor
ak. mal. Karel Stretti, profesor restaurátorské školy na Akademii výtvarných umění v Praze



Archiv historické výtvarné technologie je umístěn v prostorách knihovny Akademie výtvarných umění, vybudované podle projektu architekta prof. Jana Kotěry v roce 1914. Osudy knižního fondu Akademie výtvarných umění sahají již k počátkům této instituce, zprvu Kreslířské akademie, původní sídlící v prostorách pražského Klementina. První záznam, týkající se knihovny, pochází přibližně z roku 1838 – je to seznam literatury věnovaní školní bibliotéce tehdejším ředitelem akademie Františkem Tkadlíkem Knihovna se tvořila postupně za podpory Společnosti vlasteneckých přátel umění.

Po přechodném období, kdy byla akademie včetně knihovny přemístěn do Uměleckoprůmyslové školy, postavené r. 1884 dle návrhu Schmoranzova a Machytkova v Křižovnické ulici, získává postátněná AVU novou budovu na Letné, na okraji Královské obory. Byla dokončena roku 1903 podle plánu arch. Roštapila. Dnešní interiér knihovny, dobudovaný prof. Kotěrou, má hodnotné vnitřní zařízení komponované s galerií, na niž vedou točité schody; udržuje se v této původní podobě jako dobová památka.

  autor
PhDr. Vojtěch Krob



Rada AHVT vyjadřuje svůj dík všem institucím, které uvítaly program naší ročenky a vyjádřily našim záměrům svou podporu:

The International Institute for Conservation of Historie and Artistic Works, London, and its regional groups,
European University Center for the Cultural Heritage, Ravello, Doerner-Institut, München,
Centraal Laboratorium van Kunst en Wetenschap, Amsterdam,
Bundesdenkmalamt, Restaurier-Werkstätten, Wien,
The Getty Conservation Institute, California,
Ministere de la Culture de la République Française, Paris, ICOM-Conseil International des Musées, Paris

a mnoha dalším, především různým galeriím, muzeím, univerzitám a  akademiím výtvarných umění. Děkujeme i jednotlivým přátelům po celé Evropě i na americkém kontinentu za propagaci našeho projektu. Pevně doufáme, že myšlenka mezinárodní spolupráci v našem oboru, který je poznáním otisku myšlenky v materiálu, se v blízké době odrazí ve formě vydávání i podobě tohoto periodika a že podnítí i mnohé další ke sledování těch výtvarných aspektů jež zůstávají obvykle mimo rámec běžné konzervátorské pozornosti.


Rada AHVT